CZK
0 Kč
Nabídka not
Nabídka not
  Novinky Klávesové nástroje Smyčcové nástroje Dechové nástroje Žesťové nástroje Strunné nástroje Bicí nástroje Zpěv a zpěvníky Pěvecké sbory Hudební nauka Hudební dárky Orchestr a soubory   Slevy a doprodeje
Důležité
Máte jakýkoliv problém? Napište nebo zavolejte nám
+420 777 703 088 info@raj-not.cz Doprava zdarma od 1500 Kč Přes 14 tisíc produktů Platba online, převodem i dobírkou
Newsletter
Přidejte se k
6 131 milovníkům hudby
a získejte pravidelné tipy na nové noty a akční nabídky

Petr Hejný: Žalm pro tři violoncella

Autor Petr Hejný
Kód R451
EAN 9790660614846
Obtížnost Mírně pokročilý
Vydavatel Český rozhlas
Jazyk Čeština
Velikost 230x300x10 mm
Dostupnost do 10 pracovních dnů


- +
238 Kč
Doprava již od 69 Kč


Pro uložení produktu do oblíbených je nutné se přihlásit.





Violoncellista, gambista, skladatel, malíř a sochař Petr Hejný se narodil v Praze 27. března 1956.

Při studiích na Konzervatoři a Akademii múzických umění v Praze se účastnil několika mezinárodních violoncellových soutěží, kde obdržel hlavní ceny. Od roku 1977 hrál na violu da gamba a barokní violoncello s Pražskými madrigalisty, následně v Doležalově kvartetu a Stamicově kvartetu.

Jeho skladby jsou psány pro nástroj, který ovládá, tedy violoncello.
V kompoziční práci se zřetelně odráží technická znalost nástroje a jeho barevné možnosti. Hejného kompozice hrají violoncellisté na soutěžích, koncertech a jeho sonáty, dua a trio jsou natočeny v Českém rozhlase, např. Začarovaný les (1983), duo pro dvě violoncella; Žalm (1996), trio pro tři violoncella; Kovová sonáta (1996) pro violoncello sólo nebo Procházka u Zubřiny (2004), duo pro dvě violoncella.

Žalm (Psalm) pro tři violoncella zkomponoval Petr Hejný v roce 1996 k příležitosti provedení Českým violoncellovým triem (J. Vlašánková, P. Hejný, J. Kulhan) na festivalu duchovní hudby v kostele Sv. Jakuba v Prachaticích. Od té doby byl Žalm mnohokrát proveden na koncertech i vernisážích, jak autorem s kolegy, tak v současné době mladými violoncellisty.

                                                                                                                  
„Kompozice vychází z dávné tradice židovských zpěváků Chazanů (kantorů), kteří v synagoze vedou společné modlitby coby vyslanci obce. V židovské liturgii je zpěv důležitou součástí bohoslužby. Žalm je právě těmito zpěvy inspirován, jejich zvláštní náladou a naléhavostí.
Celou skladbu zahájí hluboký hlas, deroucí se na povrch odkudsi z hloubi země a do něj zazní zvony, které ve formě pizzicata hraje hlas druhý. Pak se jako hlas první připojí zpěv kantora tématem, které prochází postupně všemi nástroji a celým Žalmem.
Kompozice nemá jednotlivé věty, ale je rozdělena do menších částí, které na sebe bezprostředně navazují a působí tak jako nepřetržitý proud a tok hudby, který je zakončen velkou kadencí třetího hlasu.
Závěr se vrací na začátek. Dojde ke zklidnění a zazní opět hluboký osudový hlas se zvony, které celou kompozici ukončí do ticha věčnosti.“