Sonate für Klavier und Violine A-dur - Version for Violoncello

Na rozdíl od některých jeho dalších pozdních děl byla Franckova houslová sonáta (HN 293), složená v roce 1886, veřejností i kritiky dobře přijímána od samého začátku. Krásná úprava pro violoncello vydaná v lednu 1888 se odlišuje od mnoha dalších aranžmá tím, že ji Franck výslovně autorizoval. Violoncellista Jules Delsart, který slyšel představení sonáty v Paříži v prosinci 1887, z toho měl takovou radost, že požádal Francka o svolení provést přepis houslové partie pro svůj vlastní nástroj. Delsart zůstal blízko originálu- klavírní part nechal beze změny a houslový part transponoval pouze tam, kde to bylo nutné a vhodné, do dolního rejstříku.