Sonata no. 2 in g minor op. 117 - Sonata no. 2 in g minor op. 117 noty pro violoncello a klavír

Na rozdíl od první violoncellové sonáty (HN 1357) složené o čtyři roky dříve se tato podstatně chytlavější a hravější druhá sonáta těšila velkému úspěchu u publika i kritiků hned od začátku. Přítel a spolupracovník Vincent d’Indy napsal Faurému den po premiéře v květnu 1922: Rád bych vám řekl, jak moc mě stále okouzluje vaše tak krásná sonáta. Našel jsem v něm to, co se dnes zdánlivě zapomíná: hudbu. “ Není proto překvapením, že se sonáta rychle dostala do koncertního repertoáru, kde si k tomu dnes udržuje nesporné postavení. Duo David Geringas a Markus Bellheim poskytlo prstoklady.