Sonata no. 1 in d minor op. 75 noty pro housle a klavír

Skladba, původně plánovaná pouze jako malé duo pro housle a klavír, přerostla v sonátu na podzim roku 1885. První představení byla pro Saint-Saënse více než rozčarující, protože houslisté s jejími virtuózními požadavky, zejména s těmi finále. Svému vydavateli řekl, že se bude jmenovat „hippogriffsonata“, z čehož vyplývá, že houslovou část může hrát pouze mystická postava. Od té doby sonáta celkově ztratila své hrůzy a nyní je jedním z nejoblíbenějších děl komorní hudby francouzského mistra, a to navzdory, nebo možná dokonce kvůli technickým výzvám. Naše edice Urtext je první, která bere v úvahu všechny přeživší zdroje této práce.