Klavírní sonáta In C K.330 pro pokročilejší hráče na klavír

Kdokoli zažil významného pianistu, který tuto sonátu předvedl naživo (pomalý střední pohyb „Andante cantabile“ se občas hraje jako přídavek), zná vznešenost a účinek díla C dur, jehož rozsah je zjevně skromný. Objevila se v tisku v létě 1784, spolu se slavnou sonátou A dur („alla turca“) K. 331 a lyrickou, technicky docela náročnou sonátou F dur K. 332. Tyto tři sonáty byly pravděpodobně složeny jen krátce před tiskem, čelit předpokladu dřívějších Mozartových učenců. Toto první vydání je redakčně významné, protože mnoho podrobností se tak výrazně liší od Mozartova rukopisu, že mohly pocházet pouze od samotného tvůrce. U sonáty C dur K. 330 to platí zejména pro pomalý pohyb, jehož poslední pruhy s jejich smutným rozloučením nejsou v autogramu.