Koncert C dur pro violoncello a klavír

Jediný koncert pro violoncello Josefa Myslivečka (1737–1781) vznikl pravděpodobně kolem roku 1770. Jedná se s největší pravděpodobností o Myslivečkovu vlastní úpravu jeho Houslového koncertu č. 2 C dur, zřejmě napsanou pro violoncellistu Antonia Vandiniho, který pobýval v Padově současně s Myslivečkem v letech 1768–1774. Koncert je interpretačně náročnější, mimo jiné také kvůli vysokým polohám violoncellového partu. Dlouhou dobu byl téměř neznámý, dnes patří vedle obou Haydnových koncertů ke stěžejním koncertantním dílům violoncellového repertoáru období klasicismu.
Předkládané urtextové vydání vůbec poprvé zpřístupňuje koncert v jeho původní podobě. Autograf koncertu je nezvěstný, proto editor zvolil jako hlavní pramen dobový opis partů (včetně sólového) z druhé poloviny 18. století, které jsou uloženy v archivu Společnosti přátel hudby (Gesellschaft der Musikfreunde) ve Vídni.