Když pódium chutná po strachu

Tréma není slabost. Je to řeč těla, které nám chce něco říct. Když pódium chutná po strachu je kniha o odvaze zůstat člověkem i ve chvílích, kdy se nám třesou ruce a srdce buší až příliš rychle. Cyril Kubiš v ní propojuje zkušenost hudebníka, učitele a člověka, který si trémou prošel – ne jako teorií, ale jako osobní cestou.

Text vede čtenáře k jemnému poznávání sebe sama. Ukazuje, že cesta z trémy nevede ven, ale dovnitř – k přijetí, klidu a schopnosti být pravdivý i v okamžicích nejistoty.

Kniha je určena všem, kdo vystupují – hudebníkům, tanečníkům, pedagogům, studentům i těm, kdo chtějí porozumět svému strachu, aby se z něj mohl stát spojenec. Neučí potlačovat, ale naslouchat. Nevede k výkonu, ale k přítomnosti.

„Po letech praxe jsem se rozhodl napsat knihu o trémě – ne o tom, jak ji porazit, ale o tom, jak jí porozumět. A spolu s ní i sobě. Každý ji prožíváme jinak, a proto neexistuje univerzální rada: udělej tohle a bude to dobré.  Najdete v ní osobní příběhy, nečekané vhledy a spoustu okamžiků, kdy si řeknete: Jo… tohle znám. Dozvíte se, co se v nás při trémě skutečně odehrává, proč někdy selžeme i přes stovky hodin přípravy – a proč nestačí jen cvičit a doufat, že to na pódiu nějak vyjde.“