250 let od narození skladatele Ludwig van Beethoven

Bonský rodák Ludwig van Beethoven (1770-1827) byl německý hudební skladatel.

Již v mládí jeho otec rozpoznal velké hud

ební nadání a vedl chlapce ke hře na klavír. Ve 12 letech se mu dostalo jedna vážného hudebního vzdělání U dvorního Bonského varhaníka Kristiána Neffe. Ludwig van Beethoven působyl v Bonnu a ve Vídni. K jeho nejslavnějším dílům patří 9. symfonií, monumentální mše Missa solemnis, opera Fidelio, houslový koncert D dur op. 61, řada klavírních skladeb (Císařský koncert, sonáty Měsíční svit, Appassionata, Patetická, skladba Pro Elišku) a další skladby. Pro Elišku (německy Für Elise) je krátká hudební skladba pro klavír, kterou v roce 1810 složil Ludwig van Beethoven. Její part nalezl teprve v roce 1865 německý vědec Ludwig Nohl. Pro Elišku (německy Für Elise) je krátká hudební skladba pro klavír, kterou v roce 1810 složil Ludwig van Beethoven. Její part nalezl teprve v roce 1865 německý vědec Ludwig Nohl.

Klavírní sonáta č. 14 cis moll „Quasi una fantasia“, Op. 27 č. 2, známá jako Měsíční sonáta nebo Sonáta měsíčního svitu je sonáta pro sólový klavír od klasického skladatele Ludwiga van Beethovena. Beethovena ji v roce 1801 a o rok později vydal s věnováním své klavírní studentce, hraběnce Giuliettě Guicciardi. První věta v tónině cis moll je pomalá a melancholická. Má zjednodušenou sonátovou formu. Začíná triolami v pravé ruce, které jsou podpořeny dlouhými basovými tóny zdvojenými v oktávách. V roce 2020 si připomínáme 250 let od narození tohoto významného německého skladatele. V rodišti skladatele si budou 250 let připomínat návštěvníci a hosté na mnoha koncertech probíhajících celý tento rok. V loňském roce 2019 na hudebním veletrhu ve Franfurktu nad Mohanem bylo výročí připomínáno u řady vydavatelů.

Óda na radost (v němčině Ode an die Freude) je báseň napsaná spisovatelem Friedrichem Schillerem v létě 1785 oslavující přátelství mezi lidmi (vznikla jako hold Schillerovu příteli a nakladateli). Její zřejmě známější forma je ale upravená verze, která byla zhudebněna Ludwigem van Beethovenem roku 1824 jako čtvrtá a závěrečná věta jeho Deváté symfonie. Nově je hrána jako Hymna Evropské unie.

Deset houslových sonát představuje v Beethovenově díle nepřehlédnutelnou dominantu. Z deseti houslových sonát je nejznámější Kreutzerova sonáta. 32 klavírních sonát Ludwiga van Beethovena patří mezi stěžejní díla klavírní literatury. Jmenovitě nejznámější Patetická, Měsíční svit, Pastorální, Valdštejnská a další.
Ludwig van Beethoven se stal v průběhu posledních 250 let, které uplynuly od jeho narození, jedním z mezníků ve vývoji dějin hudby. Rok jeho úmrtí 1827 označuje předěl mezi érou klasicismu a romantismu.

Hudba uklidňuje a odvání nás od neklidné moderní doby. V hudbě si najde každý své místo už jako posluchač nebo aktivní hudebník. Udělejte si pohodu podle Vašich představ a najděte si svou hudbu pro volné chvilky.

Zdroj: Dějiny hudby Jiří Šafařík, Wikipedie.